DARWIN? - chords ver. 2 Chords & Tabs

  Dmi 557765
B7  686796
A   577655
C   81010988
Gmi 355333
F   133211
B   688766

PREDOHRA
Dmi, B7, A, Dmi 




Dmisvět byl kdysi rozdělenAna vzájomnéDmisféry
kdo nechtěl být přivtelenA musel vlastniťDmikvéry
C k zabránení panicGmie   A roztáhli se dráty 
Fvyznačili hraniceCa tak vznikli stAáty ach Dmijo
A, Dmi, A, Dmi, A, B, B7 

Státy měly povahu zuřivého býka, 
dovolím si úvahu, corridy se týká: 
vezmi hadr červený - býk je z něho jelen, 
a pak mezi jeleny bude jelen vtělen, ach jó. 



Kouká býček nebohý na skutečnost prostou: 
místo rohů parohy na hlavě mu rostou, 
rozvíjí se všestranně, okusuje hloží, 
jeví zájem o laně a vesele se množí, ach jó. 



Hajný řeční o míru, o nadšení z práce, 
mezitím mu v revíru vzrostla populace, 
oblékl si halenu, zavolal si lovce, 
aby mu prý z jelenů nadělali ovce, ach jó. 



Místo lovců zeshora poslali mu vědce, 
vědec je však potvora a genetiku nechce: 
"Buržoazní pavědi ztěžují nám práci, 
z půlky budou medvědi a z druhé půlky ptáci, ach jó!" 



Že je věda vznešená, nezná kompromisy, 
dal jelenům do sena Lysenkovy spisy, 
vysoká se nažrala předepsané dávky, 
velká změna nastala, ale - chyba lávky, ach jó! 



Jelen není nadšený, že není, co býval, 
z laní že jsou kačeny a on sám je - mýval: 
"V postavení zoufalém pokusím se přežít, 
lépe býti mývalem, nežli vůbec nežít, ach jó!" 



Kačeny i mývali mají rádi vodu, 
potají se stýkali - dali základ rodu, 
nahoře se radují z územního zisku,
u potoků hodují stáda ptakopysků, ach jó. 



Zatímco se velmoži těší svému vlivu 
lidstvo už se nemnoží - oddává se pivu, 
nikdo už mu na hroby nepřinese věnce, 
jsme tu svědky choroby zvané dekadence, ach jó. 



Objevil se jedinec mezi ptakopysky, 
obhlédl svůj zvěřinec, olízl si pysky: 
"Odstraníme hranice! Otevřeme dvéře! 
Dáme místo v kronice ptakopysčí éře, ach jó!" 



Zvířena je nevinná, nezná, co je otrok, 
nepřečetla Darwina a neví, co je pokrok, 
otevřeli hranice, podlehli tak dravcům, 
a než přišly opice, patří vláda ssavcům, ach jó. 



Od opice k člověku je už jenom krůček, 
najednou jsme v pravěku: Homo peče bůček! 
Homo se nám rozmnoží - základ pro starověk, 
potom sáhne po noži - a je z něho člověk, ach jó. 



Člověk ruce přiloží k společnému dílu, 
z vítězů jsou velmoži, dosahují cílů, 
ti pak, kteří prohrají, rezignují k pivu, 
pomalu nám vznikají nové sféry vlivu, ach jó. 



Svět je totiž rozdělen na zájmové sféry, 
kdo nechceš být "přivtělen", musíš vlastnit kvéry, 
k zabránění panice roztáhnou se dráty, 
vyznačí se hranice - a zas máme státy, ach jó ...